Pěší pluk 29 za mobilizace v září 1938

    Miloslav Sviták

 

   Situace mezi Československem a Německem byla již od jara 1938 značně napjatá a přiostřila se v měsíci září. Dne 12. září večer došlo po projevu Adolfa Hitlera v Norimberku na sjezdu nacistické strany, který byl přenášen rozhlasem, k povstání sudetských Němců v českém pohraničí. Hitler potřeboval záminku k útoku proti Československu a tu mu měl poskytnout zásah čs. ozbrojených složek proti revoltujícím henleinovcům. Vedení naší armády reagovalo na vzniklou situaci nejprve povoláním vybraných záložníků a později i vyhlášením ostrahy hranic. Nakonec byla již zmíněného 23. září pozdě večer vyhlášena mobilizace, kterou armáda i veřejnost přijala s velkým nadšením. První záložníci začali přicházet ke svým útvarům již krátce po odvysílání rozhlasové relace.

    Vyhlášením mobilizace se začala mírová čs. armáda měnit na armádu válečnou. Obrana jižních Čech byla svěřena 5. divizi s velitelstvím v Českých Budějovicích, která se přeměnila na Hraniční oblast 31. Do ní náležel i jindřichohradecký pěší pluk 29, kterému velel plk. gšt. Josef Eret. Pěší pluk 29 byl určen k obraně pohraničního opevnění na Jindřichohradecku a Třeboňsku, kde obsadil celkem 208 objektů lehkého opevnění a desítky kulometných stanovišť.

    Úkol pluku byl nelehký. Měl hájit, a také uhájit, úsek široký 57 km a byl rozložen na čáře lehkého opevnění od Mladošovic na Třeboňsku až po Staré Město pod Landštejnem, a to s minimálními prostředky, s kterými po provedení mobilizace disponoval. Po obsazení tak velkého množství objektů mu totiž zůstalo jen málo sil pro zálohy a k provedení místních protiútoků, takže se ocitl v úplné defenzivě. Hlavní těžiště obrany se nacházelo na útočném směru Nová Bystřice – Jindřichův Hradec, kde bylo soustředěno i veškeré dělostřelectvo a většina protitankových zbraní, které měl pluk k dispozici. Pluk dostal za úkol uhájit Novobystřicko za každou cenu, neboť to bylo nutné pro předpokládaný ústupový manévr čs. armády ze západních Čech na Českomoravskou vrchovinu. Jindřichohradecko totiž v obranných plánech čs. generality nepředstavovalo žádnou bezvýznamnou lokalitu, ale naopak, důležitou oblast. Ke splnění svého úkolu udělal pěší pluk 29 maximum a 30. září byl ve svých pozicích připraven na útok nepřítele.

    Jak známo, k válce mezi Československem a nacistickým Německem nakonec nedošlo. V noci z 29. na 30. září 1938 byla v Mnichově podepsána dohoda, podle níž mělo Československo předat Německu bez boje území, kde žila většina obyvatel německé národnosti. Druhý den se čs. vláda v čele s prezidentem Edvardem Benešem těmto požadavkům podřídila. Armáda musela bez boje opustit své pozice a vydat je nepříteli. Tento úděl čekal i pěší pluk 29, který ráno 8. října 1938 zahájil stahování svých jednotek z opevnění. Ačkoliv tehdy čs. armáda do bojů s nacistickým Německem nezasáhla, byla ve skutečnosti na obranu své vlasti dobře připravena. Nebylo její chybou, že musela kapitulovat. Mobilizace čs. armády a její činnost na podzim 1938 patří dodnes mezi nejvýznamnější mezníky novodobé české vojenské historie a stala se prozatím největším vojenským vystoupením v našich dějinách.

Přejít na:    

Úvod   75. výročí mobilizace    Nabídka literatury o čs. opevnění

www.bunkry-jh.cz